Kyudokan
Lze říct, že technická orientace je založena přímo na boji a proto systém postrádá nadbytečné pohyby. Má vysoké a nízké postoje pro rychlé přemísťování (s využitím Tai Sabaki). Blokování se cvičí pro odražení nebo odvrácení útoků bez úmyslu v jakémkoliv momentu překročit hranice použití síly, k čemu se používá speciální dokročení v rychlosti. S výjimkou obrany vysoké zóny jsou obrany uzavřené, lokty jsou prakticky u těla, aby bylo možné provést soto uke, uchi uke, gedan barai, shuto uke, apod. Tímto způsobem se dosahuje rychlosti v akci a tělo je více kryté.
V 80% převažuje technika rukou ve srovnání s technikou nohou, kterou každý žák trénuje vzhlede
m na vlastní kondici. S výjimkou mae geri, nami ashi a mikasuki geri. Kruhová (otáčivá) tendence většiny technik je založena na pohyblivém otáčení kyčlí a tomuto stylu dává formu zápasu, který je velmi přímý a krátký a vyskytují se zde obchvaty a seky.
Hlavním odlišným prvkem, vzhledem na zbývající prvky systémů Shorin, je rotace kyčlí, kterou podrobně prostudoval sensei Yuchoku Higa. Prostřednictvím tohoto prvku se vytváří síla a na maximum se umocňuje technický výkon s minimální fyzickou námahou, hledajíc na druhé straně efekt zeslabení, který pochází z hara (tandem).
V tréninku má přednost makiwara jako hluboce tradiční prvek systému Kyudokan.
A také Kote kitai (tvrdnutí paže a nohou) nebo absorpce úderů při výkonu kata (přednostně Naihanchi Shodan). Také práce s přetížením je velice důležitá a proto před nebo po každé hodině tréninku jsou společná cvičení s tetsugetas a chishis. Uchopení (sevření) (kakete) se trénuje pomocí taketaba.
Cvičení kata ve stylu Kyudokan všeobecně dohlíží na to, aby každý žák měl vlastní Tokui Kata (kata podle výběru), tj. i když škola má 22 kata, myšlenkou učitele Yuchoku Higa bylo stát se expertem jedině v 1 nebo 2 kata. I když samozřejmě se znaly i ostatní kata. Tokui Kata se později stane pro žáka konzultačním prvkem taktiky a strategie jeho boje.
Koncepce Kumite ve stylu Kyudokan je přesným překladem slova “výměna rukou”. Sevření (uchopení) v postavení tváří v tvář má mimořádnou důležitost a takové je i rčení jednoho učitele ze střediska Dojo na ostrově Okinawa: “Levá ruka sevře (uchopí), zatímco pravá ruka udeří”.